Ústav historických věd

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma

Předmět a cíl výzkumného záměru

Email Tisk PDF

!!! Závěrečná zpráva o řešení výzkumného záměru !!!

Předmět výzkumného záměru patří k hlavním výzkumným činnostem Ústavu historických věd FPF SU. Jedná se o dlouhodobý koncepční záměr tohoto pracoviště navazující na mnohaletou výzkumnou tradici opavských vědeckých institucí.

Obsahem výzkumné činnosti spjaté s realizací výzkumného záměru je především historický výzkum Slezska v dějinách českého státu a střední Evropy. Historické Slezsko je ve výzkumu pojímáno jako územní útvar o rozloze více než 40 000 km2, který byl z hlediska rozlohy druhou největší zemí České koruny. Celé Slezsko bylo součástí českého státu do konce 10. století a od první třetiny 14. století do roku 1742. Z tohoto historického území patří dnes k České republice zhruba 1/9, převážná část dnešního Moravskoslezského kraje. Výzkum má přispět k diferencovanějšímu pojetí vývoje českého státu jako svazku jednotlivých zemí Koruny české a současně akcentovat mezinárodní, především středoevropské souvislosti. Mezinárodní dimenze slezské problematiky vystupuje do popředí i vzhledem k prohlubujícímu se procesu evropské integrace.

Dosavadní syntézy českých dějin programově akcentovaly bohemocentrická hlediska, která značně omezovala chápání českých dějin nejen z pohledu vnitřní regionální proměnlivosti, ale i ve vztahu k potřebě začlenění dějin českého prostoru do dějin evropských a světových. Místo Slezska v syntézách českých dějin není zdaleka přiměřené jeho skutečnému významu. Přitom celé historické Slezsko bylo půl tisíciletí součástí toho území, jež tvořilo český stát, resp. zeměpisné útvary, jejichž tradice je spojována s českou státností. Příčiny tohoto stavu spočívají ve zmíněné tradičně malé pozornosti „celostátní historiografie“ věnované slezské problematice, nahrává jim však také skutečnost, že přes slibné pokusy posledních let zatím ani česká historiografie plně nezhodnotila přínos Slezska pro utváření podoby a vnitřního charakteru českého státu.

Přitom Slezsko není jen záležitosti českých, ale i polských a německých dějin. Hrálo značnou roli i v širším středoevropském a evropském kontextu. Již ve středověku přicházely různé civilizační podněty do Českého království slezským prostřednictvím, slezské války uprostřed 18. století byly součástí evropského i světového mocenského konfliktu a jejich výsledek přispěl k upevnění velmocenského postavení Pruska. Po první i druhé světové válce patřily mezinárodní spory o Slezsko (Horní Slezsko, Těšínsko) k prvořadým hraničním problémům, protože šlo o hospodářsky a strategicky významná území, o něž projevovaly nejen státy, na němž se rozkládalo, ale i světové velmoci, mimořádný zájem.

Pociťování potřeby poznání této „slezské role“ vede k vymezení předmětu řešeného výzkumného záměru. Výzkumný záměr a úsilí vědeckého týmu počítá především s výzkumem dosud neřešených či ne dostatečně řešených problémů ze starších a novodobých dějin Slezska a jejich mezinárodního kontextu.

 

 

 

 

Hlavním cílem a výsledkem výzkumného záměru bude jednosvazková syntéza „Slezsko do roku 1740“, která má postihnout vazby Slezska k českému státu, resp. roli Slezska v mocenském a sociálně ekonomickém poli středoevropského prostoru. Práce bude volně navazovat na nedávno publikovanou monografii Dějiny Českého Slezska 1740-2000 I-II. Této syntéze budou předcházet monografie a studie o otázkách, jež dosud uspokojivě nebyly řešeny. Neméně významné bude zpracovávání dějin Slezska i po roce 1740. Zde může výzkumný kolektiv navázat na zmiňovanou dvousvazkovou syntézu. Budou zpracovány především dílčí studie, navazující a rozšiřující záměry již publikovaného přehledu. Půjde hlavně o analýzu závažných témat v komparaci německé, polské a české části Slezska, fenoménů a událostí často kontroverzních, jež jsou veřejností i v současné politice dosud velmi citlivě vnímány.

Z chronologického hlediska půjde o zkoumání slezských dějin od nejstarších dob do současnosti, z teritoriálního hlediska o území celého historického Slezska (s jistou a potřebnou počáteční preferencí toho území, jenž bylo v různých historických etapách v rámci českého státu). Z hlediska výzkumných metod jde o přednostní uplatnění metod historiografických s využitím přístupů běžných v dalších disciplínách (literární historie a širší pojetí kulturních dějin, politologie, sociologie, etnografie ap.) Personálně je výzkum založen na kapacitách Ústavu historických věd, do výzkumu jsou začleněni i někteří z dalších pracovníků společenskovědních ústavů Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě.

Aktualizováno Pondělí, 20 Květen 2013 15:35  

hledat